Probouzení

Když jsem Tě
po tom divokém roce
znovu uviděla
cítila jsem bezvětří.
Vyprahlou poušť
tichou pustinu
mrtvou planinu
Odvrácenou stranu Měsíce

I když mě Tvá duše
dříve vždycky hřála
Jako ohnivá tvář Slunce
Zahřívala tu mou

Nyní však Tvoje lví síla
utichla
A vítězný řev
zní pouze v mojí mysli

A tak se přede mnou rozprostřely
bezbřehé
pláně oceánu
kam jsem se konečně doplazila
když jsem se probudila
bylo to včera – lehce k ránu
když skončila noční můra
a strastiplná pouť

14 let utrpení
14 let připoutání
14 let nadějí
14 let smutků
14 nenaplněné lásky

A věky a věky propojení…

Končím s Tebou, Ty jeden hade!
Končím s Tebou, můj milý příteli.

Miluji Tě,
opouštím Tě
Miluji Tě,
propouštím Tě

Ze svého srdce
Ze svého těla
Ze svojí mysli

A děj se, co má se dít…
Už nebudu čekat
Na Tebe, na Tebe ani na Tebe
Už nebudu lpět
Na Tobě, na Tobě ani na Tobě

Jen na lásce
čisté jako sníh

A srdce naplnění

A vzájemném propojení

Tarra, 7.4.2023