DIVUPLNÁ NOC

To byla zase divuplná noc!

Jdu si tak v Létohradě pro auto, že s dětmi popojedem. Odhrnula jsem větev keře, pod kterým bylo zaparkované. A najednou zpod toho keře začaly vylétávat včely! Spoustu včel. Mračna včel! Vzlétaly do vzduchu a sedaly na vše, co bylo kolem. Včetně mě. Šli jsme se i s dětma, přáteli a rodiči schovat do domu. Ale včely už se dostaly i do domu a sedaly všude na okna v malých i větších chumáčích. Vzala jsem fén a snažila jsem se je odfoukat ven. Jenže včel jakoby snad přibývalo! Před okny vířila včelí bouře a občas se i setmělo, když slunce překryl přelétající větší roj.

„Aspoň mám umyté vlasy, když je ta apokalypsa,“ neodpustím si aspoň jedinou hlášku.

A ač to vypadá opravdu divoce, ty včely jsou ve skutečnosti k smrti klidné. A já taky. Ani neštípají. Prostě se jenom rojí. A já se v klidu probouzím.

Tarra, 3.10.2022